6) Kolovrat - stroj, co "zpíval"

Spřádací kolo – předchůdce kolovratu

Už kolem 11.–12. století se v Persii a Číně objevuje velké spřádací kolo, v angličtině zvané great wheel, walking wheel nebo spinning wheel. Tento jednoduchý mechanismus měl: velké ručně roztáčené kolo, šňůru, která poháněla vřeteno, vřeteno ve tvaru hrotu, na němž se příze zakrucovla a poté navíjela. Přadleny přitom chodily dozadu a vpřed – pramen přediva vytahovaly a nechávaly jej skrucovat rotujícím vřetenem. Následně vzniklou přízi navinuly na vřeteno.

Technologická revoluce: kolovrat s vřetenem a cívkou

Ve 14.–15. století v Německu či Nizozemí se začíná používat: vřeteno s dutou osou (flyer), cívka (bobbin), na kterou se příze navíjí, a šlapací mechanismus. Tento "pravý kolovrat" umožnil současné předení a navíjení, práci v sedě, a volné obě ruce pro vedení a úpravu vláken.

🧠 Zajímavost: Kolovrat očima Leonarda

Geniální Leonardo da Vinci (1452–1519) se ve svých skicářích věnoval i předení. Dochovaly se náčrty mechanismů kolovratů a spřádacích strojů, které předběhly svou dobu.

Navrhoval například:

• automatické zařízení pro předení s rotujícími kladkami,

• vylepšené cívky a diferenciální převody,

• dokonce i stroj na zkroucení několika přízí najednou – jakýsi prototyp moderní přádelny.

Je ale důležité říci, že:

Leonardo kolovrat nevymyslel – první kolovraty s cívkou a šlapadlem se používaly už desítky let před jeho narozením.

Jeho návrhy byly spíš technickými vylepšeními a pokusy o automatizaci – vize, které ovlivnily další vývoj textilních strojů.

🌍 Jak se kolovrat šířil světem?

Ačkoliv kolovrat výrazně zefektivnil předení, jeho přijetí nebylo všude ani rychlé, ani samozřejmé.

🏛 Evropa: postupné přijetí a lokální rozdíly

• Kolovrat s cívkou a šlapadlem vznikl pravděpodobně v německé oblasti kolem 14.–15. století. Ve střední Evropě (včetně českých zemí) se rozšířil během 16. století, ale ruční předení na vřeteno přežívalo ještě dlouho vedle něj – zvláště na venkově. V některých románských a balkánských oblastech se spřádací kola udržela až do 19. století, často s odlišnou konstrukcí. 

• Kolovrat se stal symbolickým předmětem – v severských zemích byl součástí výbavy nevěsty, ve slovanských kulturách se k němu vážou pohádky a pověsti.

🕌 Orient, Asie a Afrika

• V islámském světě byl znám spřádací princip, ale klasický kolovrat s cívkou se příliš nerozšířil – tradiční předení (např. na ručních vřetenech nebo s jednoduchým kolem) bylo běžnější. V Indii byl klíčovým nástrojem jednoduchý ruční čarkha – malý spřádací stroj bez šlapadla. Ten se stal dokonce symbolem nezávislosti díky Mahátmovi Gándhímu.

• V Číně a Japonsku se používaly jiné konstrukce kol a kolovratů – často s horizontálním uspořádáním a bez pedálu.

🌎 Nový svět a kolonie

• Kolovrat se dostal do Ameriky s evropskými kolonisty v 17. století. V USA se stal běžným v každé domácnosti a v době války za nezávislost dokonce symbolem hospodářské soběstačnosti.

• V Latinské Americe a Africe bylo předení dlouho ruční nebo s jednoduchými pomůckami – přijetí kolovratu bylo pomalejší a často spojené až s misijními nebo průmyslovými aktivitami.

Kulturní odpor i ekonomická setrvačnost

• V mnoha regionech byl kolovrat vnímán jako zbytečně složitý, drahý nebo "nepatřičný" k tradičnímu způsobu života.

• Ekonomické podmínky, izolovanost, či nedostatek nástrojářské výroby způsobily, že se v některých oblastech udrželo předení na vřeteno až do 20. století.

• V jiných případech naopak kolovrat rychle zapadl – jako kompromis mezi tradicí a efektivitou.

⚖️ Kolovrat na pranýři: církev, zákaz a soudní spory

Kolovrat byl nejen nástrojem pokroku, ale i předmětem podezření a odporu.

✝️ Církevní výhrady: rychlost jako hřích?

V některých pramenech a legendách se objevuje tvrzení, že: "kolovrat odporuje Božímu záměru, neboť předení má být pomalá, trpělivá práce ženy – a nikoli rychlá a strojová."

Ve středověké mentalitě, zvláště u mnišských autorit, panovala představa, že manuální práce je i duchovním cvičením. Kolovrat, který najednou umožnil příst mnohonásobně rychleji, byl v některých kruzích vnímán jako:

• pokušení k zahálce,

• ohrožení pořádku tradiční práce,

• nebo dokonce dílo ďábla – občas byl přirovnáván k "čarodějnickému vřetenu".

Ale oficiální církevní zákaz jako takový doložen není – šlo spíš o morální komentáře nebo místní odpor konzervativních vrstev.

⚖️ Norimberk a soudní spory

Zřejmě nejznámější "urban legend" se týká údajného zákazu kolovratu v Norimberku (Nürnberg) ve 14. nebo 15. století. Podle některých historiků a popularizátorů:

norimberští cechovní přadláci a řemeslníci podali stížnost, že kolovrat ohrožuje jejich práci a výdělek.

Městská rada pak údajně zakázala kolovraty a dokonce uložila jejich veřejné zničení (hovořilo se o stovkách kolovratů).

Co o tom víme:

• Zmínky o tomto "procesu" se objevují už v 17. století, ale v archívech Norimberku se nenašel přímý důkaz takového zákazu.

• Je pravděpodobné, že šlo o spor cechů (ruční přadláctví vs. nová technologie), který vedl k omezením nebo daním, ale ne nutně k úplnému zákazu.

• Tato historka se v 19. století šířila v německé literatuře jako romanticko-národní příběh o střetu pokroku s tradicí.

Kvalita příze - vřeteno versus kolovrat

Přestože kolovrat ve značné míře práci zrychlil a usnadnil, předení na vřetenu se udrželo i vedle kolovratu. Důvodem byly 2 nepochybné výhody vřetene:

- přenosné, u předení se dá i chodit (ženy si braly vřeteno s sebou i třeba na pole, předly třeba cestou do vsi či města)

- umožňuje se věnovat přízi a velmi dobře kontrolovat spřádané předivo před jeho zákrutem - přadlena má vzniklou přízi zcela pod kontrolou. Ale co do rychlosti, kolovrat nemá konkurenci ve vřetenu. Prostě přede rychle, ale předivo musí být pro kolovrat výborně připravené!

Pokud si tkadlec mohl vybrat, jaké nitě použít např. na osnovu, vždy sáhl po přízi z vřetene oproti kolovratu. 

🕰 Kolovrat dnes

Kolovrat přežil staletí. Byl modernizován, zapomenut, a znovu objeven. Dnes se k němu vrací přadleny i přadláci nejen z lásky k řemeslu, ale i kvůli meditativnímu rytmu, vztahu k materiálu a radosti z pomalého tvoření.

Ať už tiše vrže v chalupě, nebo se točí v městské dílně, nese si v sobě příběh vynalézavosti, odporu i trpělivosti. Skutečný příběh z nitě.